Aktuálně

Publikováno

Už to nezvládám (VZTAHY)

  1. Ono se dobře radí z dálky
    on se dobře drží styl
    tady je vyhlášení války
    a trvá to trochu dýl 
  2. Radši bych nehasil, to co mě nepálí
    jenom se podívej, kam jsme se dostali
    zákaz vjezdu, slepá ulice,
    tak jak mám nepodlehnout panice? 
  3. Nikdy ses mě nezeptala na víru
    já Žid i terorista z Pamíru
    radši mi dokazuješ, ať ti vlezu na záda
    pak se nediv, že to nezvládám 
  4. Ženskou bych neuhodil květinou
    dneska to neplatí, a mažu za jinou
    tak se otoč. když tě opouštím,
    nebo ti dokážu, kdo tady poroučí

    R: Dnes nehořím, nejdu do varu a nemám chuť se smát
    na můj účet veselí se jiní
    Až zahučím do uší u baru, že mám toho akorát
    A než se potká ráno s nocí – uvidím 
  5. Nesnesu pomyšlení, že se směješ ze spaní
    a že jsi s ním, mě k zuřivosti dohání
    všechny ty čáry, co mu ryješ na záda
    pak se nediv, že to nezvládám 

To nevypadá na rozumné řešení,
kdybych to dokázal, v hyenu tě proměním
kdybych to uměl, hodím tě do vaku na zmije
bo co mě neposílí –  mě kurva zabije

R: Dnes nehořím, nejdu do varu a nemám chuť se smát
na můj účet veselí se jiní
Až zahučím do uší u baru, že mám toho akorát
A než se potká ráno s nocí – uvidím

Publikováno

Tak proto (TOKYO 2017)

  1. Do pokoje vejdeš ospalá
    Už zase jsi tu přenocoval
    Do čaje mi zvolna kape med
    Už nocujem tu 27 let

    R1:Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova

  2. Připravený k další obraně
    Odrobinky shrneš do dlaně
    Dvě ikony skryté na ploše
    A obsah dlaně sypeš do koše

    R2: 
    Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova
    A tys si setřeš spánky a hladíš mě dlaní
    Z vichřic přišly vánky a nastal klid zbraní
    A na ubruse víno a v misce pár oliv
    Je čas jít leštit lino a je čas na cokoliv

  3. Do pokoje vejdeš ospalá
    Už zase jsi tu přenocoval
    Do čaje mi zvolna kape med
    Už nocujem tu 27 let
     
    R3: 
    Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova
    A tys si setřeš spánky a hladíš mě dlaní
    Z vichřic přišly vánky a nastal klid zbraní
    A na ubruse víno a v misce pár oliv
    Je čas jít leštit lino a je čas na cokoliv
    Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova
Publikováno

V poslední době (TOKYO 2017)

  1. V poledním slunku stála
    Byla tichá a byla tak malá
    Pak na papír namalovala
    Okno a nebe a mrak
     
  2. Teď do promrzlých dnů se mu vrací
    Jako básníci do restaurací
    Jako štěně, když hodíš mu klacík
    vzpomínka, ten tažný pták 
  3. Zas to cítí a přesně to vidí
    Jak ji hladí a jak ona se stydí
    On je koráb a proráží přídí
    Vlny a vyplouvá v dál
     
  4. A kráčejí borovým lesem,
    Jak si kráčí, jak se pěšinou nese
    Jako komtesa královským plesem
    A vůně pínijí naplní sál

    R: Chce jí odeslat psaní
    Ale kam – to si nevzpomíná
    Ono v poslední době
    Nějak nemá chuť v sobě
    Je starý a cítí se sám
    Cítí se sám 
  5. A vzpomíná, když byla živá
    On ji drží a do ucha zpívá
    On ji drží a do ucha zpívá
    Je to keporkak co na pláźi zbyl
  6. A ví, co všechno je dělí
    Sto roků a vesmír snad celý
    A kolik si toho nepověděli
    Kolik otázek nenašlo cíl

R: Chtěl bych odeslat přání
Ale kam – to si nevzpomínám
Ono v poslední době
Nějak nemám chuť v sobě
Jsem starý a cítím se sám
Cítím se sám

Publikováno

Papiláry (TOKYO 2017)

  1. Posíláš zprávy z obrovské dálky
    kdes všude byla a jak se ti vlastně daří
    dělí nás vesmír, stůl a dva šálky
    a voda v konvici je neklidná a vaří

  2. Dívám se na tě přes svoje prsty,
    nevím proč – papiláry dohání mě k smíchu
    pokyneš hlavou a vzduch je hustý?
    že by se nakrájet dal v tom tichu

  3. Kyvadlo kyne, jak těsto v troubě,
    vpravo je pravda, vlevo levda, dole peklo.
    Jsi do mě vsátá, jako voda v houbě
    a ego přemýšlí, co by tak na to řeklo

  4. Do toho srdce hoří a plane
    a vším tím žárem všechno kolem pálí.
    Říká mi dítě, chlapče a pane,
    jen prudkým schlazením se ocel kalí.

  5. Vytáhnu na svět své čtyři těla,
    dost bylo lenošení – slunko svítí.
    Až jednou zjistím, cos mi vlastně chtěla
    zaplatím hospodu nějakým dobrým pitím.

  6. Nějak se smráká, kojoti vyjí,
    a v lednici je tma a balzám na rty.
    Rukama hmatám tepnu na tvé šíjí
    a cítím spěšný odchod noční hlídky z varty
Publikováno

Ječmen (Ječmen)

  1. Sedni si a poslouchej a dívej se mi do očí,
    jsem voják 5. legie, můj život cenu nemá.
    Čert ví, co bude zítra a jak se větry otočí,
    kdo nedýchá – už nežije a kdo dýchá je sténá.

  2. Pět olověných kulí mi zítra břichem proletí,
    poslední, šestá, do spánku mi vrazí.
    A bude horká neděle, patnáctý rok století,
    tak přelehko se umírá u potoka v mlází

R1: Hvězdy pálí, ruce zebou, psi štěkají a patrola spí?
dokud jsi se mnou –  já jsem s tebou, já jsem s tebou…

  1. Oheň nocí praská a ječmen tiše zraje
    a na hlubokém nebi je srpek Jupitera,
    je krátkých deset minut do výměny stráží
    a na mě padl smutek, jak mlha do údolí.

    Mám pocit, že jsem zchroml, jsem vykopnutý z ráje,
    ale vím, že na mě myslí, jen vzpomenout si která…
    která do mě lila horko ze svých paží…
    Tak daleko, tak rozpitá, až srdce z toho bolí.

  2. Ale stejně je to jedno, teď není dobrá doba
    na budoucnost, na štěstí a na hluboké spaní.
    Jen maliny jsou rudé a vlastně je jim jedno,
    že zítra ráno skončí pod kopyty koní

    Cítím, že teď zimou klepeme se oba,
    já i ten kluk naproti s upocenou dlaní.
    Zítra ráno hrdinové pod praporem křičí
    a večer za nás zvony zvoní.

R2: Hvězdy pálí, ruce zebou, psi štěkají a patrola spí,
dokud jsi se mnou –  já jsem s tebou, ještě to nekončí

  1. Sedni si a poslouchej a dívej se mi do očí,
    jsem voják 5. legie, můj život cenu nemá.
    Čert ví, co bude zítra a jak se větry otočí,
    kdo nedýchá – už nežije a kdo dýchá je sténá.